Nejde to, pochop

3. června 2013 v 23:00 | Clockwork Lady |  Čtení, psaní, počítání
A znovu.
Každý rok se to opakuje dokola a dokola.
Potíže s koncertem.
18. června je opět můj den.
Jeden z nejdůležitějších dnů v mém životě. Je to přehnané, ale znamená to pro mě opravdu hodně.
Vždycky zpívám pro tátu, vždycky.
Na koncertě nebyl jen jednou. Vždy se mu podařilo přijet alespoň na můj výstup, zdvihnout na mě oba palce, otočit se na patě a zase směle odjet ve svém chrastícím fáru. Vždy to tak je.
Jak skvělou náladu jsem měla po celý den, tak zkurvenou ji mám teď večer. Od 5 hodin nevím, kam dřív skočit. Všichni mě otravují. Dějepis, souhrn přírodopisu, seminárka na zeměpis, naučit se to alespoň symbolicky zpaměti, abych vůbec veděla, o čem mluvím, nazpaměť prezentovat projekt na angličtinu, čtvrtletka z češtiny, slovíčka z angličtiny -_-
Zuzko, polib si.
V 8 večer politickou situaci v Saúdské Arábii opravdu hledat nebudu.
A teď to hlavní.
On tam nepříjde. Hoyt tam nepříjde. A měl.
Táta taky neví, jestli příjde.
Máma je mi jedno.
Ejo asi těžko dorazí. Nemusí.
Já jsem ale silná a zvládnu to, že jo?
Proč mám neustále pocit, že jen pro mě to prostě udělat nejde. Prostě nedorazí. Dobře. Příští koncert je až v prosinci. Co když to bude taky úterý? To by taky nešlo. Nejde to. Podepsal smlouvu. V úterý to nejde. Pochop.
Já ho tam ale potřebuju. Nutně.
Na rozlučce se třídou, která se pořádá na radnici, budu mít proslov. Na zkurvený proslov může přijít najednou každý, že? Ale na koncert ne. K posrání.
A já se chtěla kurva předvést.

Clockwork Lady
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama